OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

 

Metoda Meira Schneidera:

Metoda Meira Schneidera vychází z metody očního lékaře Williama Batese. Schneider jeho systém upravil a doplnil o své poznatky z vlastní praxe jak pacienta, tak očního terapeuta.

Jde o cestu vedoucí ke zlepšení našeho vidění přirozeně, vlastními schopnostmi a vlastním úsilím. Je vhodná pro všechny věkové kategorie a nápomocná při prakticky všech očních potížích. Neexistují žádné podmínky nebo předpoklady, vyjma ochoty věnovat se sobě a svému tělu.

Základem Meirovy metody je zajištění cirkulace zejména v oblastí hlavy a očí, což způsobuje díky lepšímu prokrvení zvýšení přívodu kyslíku a živin a rychlejší odplavování odpadních látek.  Následuje uvolnění dané oblasti, které účinky cirkulace ještě více umocní. A konečnou fází je stimulace očí a mozku formou účinných zejména očních cviků.

 O Meiru Schneiderovi:              

 

„Jsme jedineční, své výkony srovnáváme jen sami se sebou!“

„Rozmrazit sám sebe je víc než jen úkol, na kterém je třeba zapracovat, je to filosofie, kterou přijmete.“

Meir Schneider se narodil  po válce v původním Sovětském svazu s vrozeným zákalem čoček (kataraktami) a dalšími očními chorobami (astigmatismus). Jeho rodina se rozhodla kvůli lepším životním podmínkám odjet do nově vzniklého státu Izraele. V průběhu této cesty a poté v Izraeli byl pětkrát operován s výsledkem 99% zjizvení  tkáně čoček. Podle lékařů taková tkáň už nemůže propouštět světlo, takže byl prohlášen za doživotně slepého.

Chodil do školy pro děti s normálním zrakem, ale učil se v Braillově písmě. Díky tomu se cítil hodně izolovaný, což vycházelo i z toho faktu, že jeho oba rodiče byli neslyšící a komunikovali spolu převážně zrakovou řečí, kterou on ale neviděl. Tato situace však posléze přispěla k jeho pozdějšímu úspěchu, protože v něm budovala schopnost vytrvat a cílevědomě si jít za svým cílem přes nepřízeň osudu, s kterým se nikdy jako dítě nesmířil.

V 17 letech se díky setkání s Jákobem seznámil s očními cviky založenými na Batesově metodě. Tyto cviky začal intenzivně cvičit (přenášení pohledu z detailu na detail, sunning, palming). Během tří měsíců se jeho zrak zlepšil z 38 dioptrií na 20, což už nejsou zvětšovací skla „mikroskopu“, ale velmi silné čočky. Během šesti měsíců zmizely bolesti hlavy, které ho trápily celý život, zlepšil se nystagmus (samovolný pohyb očí). Po roce usilovného praktikování byl schopný vidět normální písmena bez zvětšování.

V tu dobu potkal Miriam, knihovnici, která ho naučila další cviky k posílení těla. Tehdy pochopil, že pohyb je klíček k životu, tedy že existuje vztah mezi zdravím očí (či jiných částí těla) a zdravím celého těla jako celku. A pokud je jedna cesta uzavřená, je možné najít jiné cesty, díky kterým je možné jít vpřed, protože potenciál těla k uzdravování je obrovský. 

Později začal předávat svoje zkušenosti dál, a to nejen v oblasti očních chorob, odcestoval do USA, kde v San Franciscu otevřel Školu pro sebeléčení.

Obě jeho děti se narodily se šedým zákalem, a díky  očním technikám (zájem o detail, zakrytí dominantního oka, míčové hry, vitamíny, masáže zad na redukci napětí šíje, cvičení na periferii redukující vysoký oční tlak) mají velmi dobrý zrak (syn 20/40, tedy 80% normálního vidění bez brýlí, dcera 20/20).

Vycházejíc ze všech těchto zkušeností zjistil, že hlavní překážkou v cestě sebeléčení je u lidí přesvědčení, že na práci na sobě nemají čas, netrpělivost, neochota investovat námahu nutnou ke ztišení a uvolnění těla a mysli, případně malý zájem. Za určitý typ prevence pro každého pak považuje začlenění jednoduchých návyků do běžného života. Jde hlavně o  zájem o vnímání detailů (což slouží ke stimulaci makuly a k udržení ostrého centrálního vidění),  uvolnění těla zejména v oblasti krku (zásobení očí krví), zahledění se do dálky (slouží k odpočinutí očí zejména při namáhavé práci do blízka např. u PC).  Zlepšení zdraví není omezeno věkem, ten není překážkou a ke zlepšení dojde jakkoliv jsme staří, nutné je pouze zvolit cvičení věku přiměřené.

William Horatio Bates  (1860 - 1931)  

                   

Americký oftalmolog a oční chirurg. 

Na základě svých zjištění z každodenní praxe očního lékaře formuloval novou teorii o zraku a vytvořil metodu, jak napravovat vadný zrak, později známou jako Batesova metoda.

Nekvalitní vidění dle něho vzniká primárně kvůli těmto třem příčinám:

1. Stres nebo psychické napětí

2. Špatné návyky používání zraku

3. Nošení brýlí.

Proto svým pacientům doporučoval uvolnění očí i těla a cvičení očních cviků. Zásadní roli z hlediska vidění hrají emoce a psychika.

V roce 1920 napsal knihu „Lepší zrak bez brýlí“.  (Ke knize vypršela autorská práva, k přečtení zde )