OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Slovníček pojmů:

Oční vady:

Myopie (krátkozrakost) - neschopnost ostře vidět do dálky, obraz je vytvářen před sítnicí Lékaři ji řeší brýlemi - čočky rozptylky. Za  silnou krátkozrakost se považuje osm a více dioptrií. I když takový člověk vidí s pomocí korekce dobře, oční koule se neustále prodlužuje, což působí nepříznivě na sítnici, ta se ztenčuje a hrozí její odchlípnutí. Důležité je uvolňování očí- uvolní se napětí, zlepší se prokrvení. U dětí vzniká kolem 3. třídy - u bystrých dětí, které se ve škole nudí, utíkají ke snění, bloudí očima, rozostřují, nebo u úzkostných dětí, které se hodně snaží, nebo mají perfekcionistické rodiče, koukají s úzkostí,tím vzniká napětí, které deformuje oko. Pseudomyopie - když je oko v křeči, samo nepovolí => nevidí dobře do dálky.

Hypermetropie/hyperopie (dalekozrakost) - posun myšleného ohniska za sítnici.  Projevuje se rozostřeným viděním na blízko. Hypermetropie je u dětí přirozená. Běžně se vyskytuje +2 D, +3 D i více.  Lékaři jí korigují plusovými čočkami - spojkami

Presbyopie (vetchozrakost) - nastává kolem 40. roku života, dochází k poklesu akomodační šíře především vlivem ztráty pružnosti čočky a hypertrofii ciliárního svalu. Projevuje prodlužováním čtecí vzdálenosti („krátké ruce“), poklesem ostrého vidění na blízko při malém osvětlení, neschopností zaostřit na krátkou vzdálenost, zamlženým viděním při pohledu z blízka do dálky. K vizuálním obtížím se později přidává únava a bolest očí, bolest hlavy, unavený vzhled a překrvení spojivek.

Astigmatismus vrozený - způsobený nepravidelným zakřivením rohovky, méně často čočky. Získaný - změny zakřivení mohou nastat i vlivem úrazů, operací a onemocnění rohovky Paprsky prošlé okem tvoří ohnisko ne v jedné, ale ve dvou či více různých rovinách. Lidé pak vidí více obrazů najednou.

Vady, kdy mozek získává informace jen z jednoho oka:

Strabismus (šilhání) - jedná se o nerovnoběžné postavení očí. Mozek není schopen fúze, zpracovat dva obrazy současně, aby předešel dvojitému vidění, jedno oko stočí (u dětí obvykle dovnitř, u dospělých ven). Obraz ze slabšího (šilhajícího) oka přestane vnímat a  postižené oko se dále nerozvíjí,

 Amblyopie (tupozrakost) - vzniká v dětství často jako důsledek šilhání nebo velkého rozdílu refrakčních chyb očí. Mozek není schopen fúze, dochází k dvojitému vidění. Vyrovná se s tím tak, že jedno z očí přestane využívat. Postižený tak sice nevidí dvojmo, ale nevnímá hloubku, nevidí svět trojrozměrně.

Zákaly Katarakta (šedý zákal) - je nejčastěji způsoben stárnutím, tzv. senilní katarakta. Dědičnost může ovlivnit, jestli šedý zákal vznikne dříve nebo později. Přesnou příčinu medicína dosud nezná. Šedý zákal může vzniknout také v důsledku trvalého užívání některých léčiv (hlavně kortikosteroidů) nebo v důsledku jiného celkového nebo očního onemocnění. Jedná se pak o tzv. komplikovanou kataraktu. Další příčinou vzniku šedého zákalu může být úraz oka, těžší oční zánět, nádor oka, metabolická a systémová onemocnění, infekce matky v době těhotenství. Příznaky jsou: zamlžené vidění, rozostřené vidění, neostrý obraz, hlavně při pozorování předmětů do dálky, citlivost na silnější světlo (například na sluneční světlo, oslňování při nočním řízení automobilu). Barvy nejsou tak syté jako na druhém oku, lámou se, mají jinou intenzitu a odstín. Při pohledu jedním okem se předměty jeví zdvojené až ztrojené. Dále narůstající krátkozrakost, astigmatismus. Řeší se chirurgicky výměnou čočky.

Glaukom (zelený zákal) - onemocnění, při kterém dochází k degeneraci a odumírání zrakového nervu. Protože zrakový nerv v sobě vede veškeré informace o obrazech, které dopadají do našeho oka, jeho poškození má za následek částečnou nebo úplnou ztrátu zraku. Hlavní příčinou zeleného zákalu a degenerace zrakového nervu je zvýšený nitrooční tlak. Pokud se v oku nahromadí příliš velké množství nitrooční tekutiny, která nemůže odtékat, začne tato tekutina utiskovat citlivé oční struktury, především zrakový nerv. Ten může po určité době i zcela odumřít.

 Zákal na rohovce a zákalky sklivce tečky, vlásky, pavučinky - jedná se o degenerativní proces. Často se vyskytuje u diabetiků, lidí, kteří mají náchylnost k plísňovým onemocněním a při zanesení organismu.

Další vady:

Diabetická retinopatie - nezánětlivé onemocnění oční sítnice. Vzniká jako důsledek celkového postižení cév u diabetu mellitu. Dochází k poškození krevních cév vyživujících sítnici a v těžkých případech ke krvácení do sítnice a sklivce se závažnou poruchou zraku až slepotou. Typicky se vyskytují na fundu (oční pozadí) mikroaneurysmata (slabá stěna cévy, která způsobuje její vyklenutí, zejména v centru. Nacházejí se zde tvrdá ložiska i měkká (vatovitá) a četné hemoragie (krvácení). Častým jizvením pak může docházet až k odchlípení sítnice. Počáteční příznaky nejsou nápadné, proto je třeba u rizikových stavů provádět vyšetření očního pozadí (oftalmoskopii). Klasická léčba spočívá v kompenzaci diabetu, případně laserové koagulaci změn.

Makulární degenerace- nejčastější příčina oslepnutí. Sítnice přestává být schopná brát si výživu z cévnatky, vznikají usazeninky. Později se tam začnou tvořit nové cévy, protože mozek vyhodnotí nedostatek výživy jako potřebu nových cév. Suchá forma - vázne výživa, nebo se makula začne zvedat novými cévami. Vlhká forma - výpotek - nové cévy prosakuji => fotoreceptory se "utopí". Vidění ubývá. Nejdřív drobné výpadky v zorném poli, začíná od fovei, pak vznikne od středu černá skvrna, která postupně zakryje celé zorné pole.     Pomoc, prevence - přestat přetěžovat centrální vidění => důkladná regenerace, naučit makulu správné funkci, "zapřahnout" periferii. Operace šedého zákalu zvyšuje riziko degenerace makuly. Výměna čočky způsobí, že se čočka nestahuje (čočka je dioptrická), což způsobí stagnaci stavu. Také se přeruší vazby na výživu, je to stres pro mozek a také na to reagují okohybné svaly. Test na makulární degeneraci - Amslerova mřížka.

Retinitis pigmentosa - dědičná nemoc charakterizovaná postupnou progresivní degenerací sítnice. Vede ke ztrátě periferního vidění a problémům s nočním viděním, může nakonec vést i ke ztrátě centrálního vidění. Objevují se slepá místa ve vidění (člověk třeba vidí něčíhlavu, ale ne tělo). Průběh zhoršuji stresy (často způsobené zamlženým viděním, nerozpoznáním přátel na ulici, atd.).

Odchlípnutí sítnice - sítnice se odchlípí od cévnatky. Rizikovým faktorm je krátkozrakost. Čím víc má člověk dioptrií, tím je riziko větší. Oko je protažené a může proto dojít k potrhání sítnice nebo k odchlípnutí cévnatky. Sítnice pak není vyživená a fotoreceptory odumírají. Příznakem je "sněžení". Je důležitý včasný záchyt onemocnění a chirurgický zákrok (dávají olej, vzduch). Jinak hrozí oslepnutí. Jde o dny!

Odloučení sklivce - není tak nebezpečné. Příznakem je zhoršení zákalků. Hrozí, že se se sklivcem, tam, kde zůstává "přilepený",  může odtrhnout sítnice. Ubývání vazivového tkaniva -  ještě více deformuje oko než strnulost svalů (kolagenová vlákna). Jde o tkanivo mezibuněčného prostoru. Jedinou prevencí před jeho ubýváním je pohyb. Zajistí správné prokrvení a tedy výživu a odplavení odpadních látek.

Optická / rezeibulbární neuritida - zánět zrakového nervu, který může způsobit úplnou nebo částečnou ztrátu zraku. Nemusí však postihnout oba zrakové nervy. Hlavními symptomy jsou zmíněná náhlá ztráta zraku nebo náhlé zamlžené vidění a bolest při pohybu postiženého oka. Většinou postihuje mladé dospělé ve věku 18–45 let, převážně se vyskytuje u žen. Častou příčinou bývá roztroušená skleróza (až u 50 % pacientů). Mezi další příčiny patří virové bakteriální infekce (např. pásový opar), autoimunitní onemocnění (např. lupus), chloramfenikol (širokospektré bakteriostatické antibiotikum) a zánět cév vyživujících zrakový nerv. Optickou neuritidu může rovněž způsobit lék na tuberkulózu ethambutol. Daltonismus (barvoslepost) - vrozená porucha buněk sítnice, vnímajících barvy. Chybí 1 typ čípků, způsobuje neschopnost rozlišovat některé barvy, obvykle červenou a zelenou (na řidičák se testují červená a zelená). Někdy je čípek jen částečně defektní. Poškození čípků nelze napravit, lze však trénovat barevné vnímání. Přibližně 1:30 000 lidí vidí černobíle. Muži jsou touto vadou postiženi 6 x častěji než ženy.

Nyctalopia / hemeralopie (šeroslepost) - projevuje se  zhoršeným nebo zaniklým viděním za šera. Vzniká v důsledku poruchy funkce sítnicových tyčinek. Příčiny mohou být dědičné, ale takto se může projevovat i nedostatek vitamínu A.